Informace o webu a didaktice Čeština doopravdy

Jen velmi stručně: od roku 1992 pracuji na tom, jak uchopit výuku češtiny a literatury, aby se děti dobraly skutečného ovládání své mateřštiny. Tak, aby se dokázaly dorozumět co možná bez neporozumění a konfliktů, aby bylo co nejvíce občanů, kteří z nich vyrostou, mocno vyjádřit své myšlenky a dojmy a také pochopit, co jim sděluje druhý i co tím myslí a kam míří. Proto jsem v roce 1992 a znovu v roce 1994 vydal brožurku Vrátíme smysl hodinám češtiny (tehdy si to první vydání koupilo za šesták asi 2.500 učitelů z praxe). A v roce 2015 jsem se stejným cílem zpracoval pojetí výuky – jen pro 1. stupeň ZŠ – v brožuře Čeština doopravdy. Momentálně (8/2017) je vyprodána, ale pokud bude zájem, může se dotisknout…

Mé didaktické pojetí není nijak nové – spíše se v něm vrací dávná snaha, aby učení bylo žákům vítané, přínosné a zajímavé. A aby výuka těšila učitele tím, že vede žáky k výsledkům, které dávají dobrý smysl pro život a komunikaci zejména. Základním kamenem pojetí je to, že se češtině má vyučovat převážně hojným a promyšleným dorozumíváním, a že nemá ve výuce převažovat lingvistika ani nácvik mechanických úkonů (třídění a určování jevů, rozbory a zkoušení…) Že děti potřebují zvládnout gramatiku mateřštiny, i pravopis, i získat velkou slovní zásobu, to je nesporné. Ale mají to získávat kvůli dorozumívání, a nikoli naopak: že by se ve škole dorozumívání (čtení, psaní, hovor) provozovalo kvůli tomu, aby se žáci naučili termínům a rozborům. Tenhle rozdíl však dosud není pro mnoho češtinářů jasný, anebo spíše si nevědí rady, jak přesunout sovu výuku od těch „školních cvičení a výkladů“ k učení se dorozumíváním. A v tom jim chci pomáhat i touto webovou stránkou.

Rozhodně nechci dávat učitelům nějaké metodiky, metody, postupy, které by měli provádět ve třídě a které jim přinesou úspěšné žáky. To není ani možné – úspěšnost výuky má a musí mít v rukou sám učitel a jeho žáci, protože oni nejlépe znají, jak jsou na tom a co potřebují. Jen někdy potřebují ten stav své třídy a svého žáka i svého učitelství lépe pozorovat a domýšlet. K tomu, doufám, mohou najít pomoc i zde.

Bude velmi cenné, když návštěvníci tohoto webu budou vkládat k článkům komentáře. Prosím, abyste se při vkládání komentáře i v dalších zásilkách identifikovali svým pravým jménem a e-mailovou adresou, abych Vám mohl odpovídat.  A doufám, že také budete posílat nejen pro mě, ale i pro ostatní návštěvníky toto webu své otázky, nápady a návrhy, zkušenosti. Ty, které by mohly podle mého soudu pomoci druhým, budu uveřejňovat. (Tím, že mi text posíláte, dáváte své svolení autora k publikování, ano?) Ponechávám si však právo (po zkušenosti, kterou asi mnozí známe ze školských webů),  vynechávat to, co by druhé uráželo, napadalo, nebo co by se netýkalo našich témat. Prosím o pochopení – tento web je můj a bude takový, jaký spolu s návštěvníky utvoříme.