Co získává lidstvo čtením?

V Britských listech píše K. Dolejší o neurovědecké zprávě týkající se čtení. Zaujala mě jedna citace:

https://blisty.cz/art/92381-neurovedci-technologicky-pokrok-nici-nasi-intelektualni-kapacitu.html

Stojí za to si všimnout v úvodu článku tohoto:

„Stále více lidí text jen prolétne a věnuje pozornost předem vybraným klíčovým slovům, aniž by dokázali sledovat strukturu a komplexitu, kterou zahrnuje. Taková neschopnost vypořádat se s nuancovaností a složitostí (textu i světa)…“

Myslím, že o tom je řeč, když se říká, že poklesá v populaci schopnost číst. Když čtete dobře naspanou literaturu (beletrii!), dáváte si v mysli dohromady velice složité vztahy, souvislosti, různá hodnocení, vytváříte a přetváříte svůj postoj k věci i k podání té věci. A přitom se zdánlivě děje něco prostého: nějaký děj, zápletka, někdo někomu něco dělá a ten na to reaguje, situace se zmotá a rozmotá. Vypadá to primitivně, ale není to takové – pokud ovšem čtete skutečnou uměleckou literaturu. A podobné je to se „čtením“ obrazů – ne ovšem nějakých digitálně zjednodušených malůvek, nebo s poslechem vážné nebo jazzové hudby, která má nějakou vyvíjející se strukturu a porušuje jednotvárnost a primitivní předvídatelnost (ne jenom mechanických „bouchů a báců“, jak říkával L. Vaculík).

A navíc se četbou beletrie (tj. včetně poezie, na tu se zapomíná) ve Vás propojuje vaše osobní zkušenost, vaše poznání světa, váš svět emoční, s tím světem fikčním. To je potřebné pro to, abyste uměli propojovat svou představu života a světa s představami druhých lidí kolem sebe (a díky tomu abyste uměli v míru žít ve společenství druhých), i s představami těch dávno před vámi (a tedy chápali své dnešní místo a úlohu v toku času a dějin), a taky s představami těch, kteří dostanou tenhle svět po nás (sice nevíme, jaký bude a jací budou oni, ale nezbývá než si dobře vyjasnit, jak si je představujeme a jaké je chceme mít, jinak se rozpadne civilizace).

Jestli moderní klikací způsob načítání různých sdělení narušuje tuhle schopnost dávat věci do mnoha souběžných souvislostí a nahlížet v každém okamžiku do toho, že za věcmi jsou hlubinné vztahy (některé neovlivnitelné, mnohé ovlivnitelné), pak je potřeba posilovat skutečné čtení co nejvíce, a hlavně u dětí. Posilovat, to znamená učit je milovat četbu a sdílení o ní, ale taky to znamená sami sebe posílit v umění číst, nepodléhat touze po krátkých textových zprávách a nespěchat hned k dalšímu izolovanému sdílení.

Čtete knihy? Povídáte si o nich a o tom, co s vámi dělají? Dáváte je číst druhým? Nebo si spíš ukazujete cosi v mobilu? Jakého čtenáře ve vás vidí vaše děti nebo vnoučata (případně žáci)?

Pak si společně řekneme...
Podle čeho se hodnotí maturitní písemky 2018

Vaše otázky, připomínky, nápady

Vaše e-mailová adresa nebude publikována.